Ze světa:
Pokud jste další, koho neuvěřitelně vytáčí nová úvodní stránka blog.cz, můžete se zkust zapsat do protestu nebo zúčastnit stávky. Všechno potřebné najdete na protestujeme.blog.cz

Říjen 2012

Poněkud barevnější lebka

31. října 2012 v 23:59 | Hifi |  Malby + Kresby
Ummm. Jsem tu opět. Čtyřikrát za den. To je asi rekord.
Nom. Před cca 15-ti minutama jsem dokončila jednu kresbu. Je... moje. Je barevná. Hodně. A přitom by vůbec barevná být neměla. Zvykněte si. Miluju barvy, a je mi jedno, že je neumím používat :D
Jinak mi to trvalo asi hodinku a něco, vzhledem k tomu, že jsem do toho večeřela, stalkovala Eřřin blog, četla její povídku, byla na skajpu a tak dále.

Nějaké staré kresbičky

31. října 2012 v 23:58 | Hifi |  Malby + Kresby
Dobrý halloweenský večer~~ (Stihla jsem to, stihla jsem tooo!)
Tak. Sáhla jsem do krabic (můj uklid probíhá stylem vezmi krabici - přistup ke stolu - všechno do ní shrň/naházej) a vytáhla kreslící deník a voilá, jsem tu se starými kresbičkami. Docela psycho kresbičkami, proto je zveřejnuju na Halloween ^^




Jak to chodí v obchoďácích

31. října 2012 v 20:39 | Hifi |  Drabble
Ano, já! Hif je zas tu! (A asi se dnes vrátí ještě... jednou... aspoň... ehm.) A má pro vás malé drabblátko. Není moc hezké, ale... mně se líbí a měla jsem chuť ho napsat ^^
A co vy? Taky tak milujete když vám obchody a reklamy v televizích cpou Vánoce na začátku podzimu a začátek školního roku ještě dřív, než vůbec začnou letní prázniny?



Fandom: K-ON! (Není jmenován, neumím jejich jména... ale představovala jsem si je :'D)
Zadaná slova: říjen, všechny, každopádně, dřevo, hrnek, tužka (náhodně vygenerované ze starých článků)
Drabble na: klasicky 100 slov


Všichni milujeme kýčovité fotky

31. října 2012 v 19:40 | Hifi |  Fotky
Zdravím!
Přináším dobré zprávy! (Aspoň pro mě. Mám hroznou radost. Můůůůům!)
Byla jsem na stránce s textama písniček, abych se podívala na text Kill the DJ, né že by byl teda nějak těžký nebo složitý nebo tak, ale nikdy nevíte, kdy se přeslechnete, a tam reklama na nějakou Nestlé hru, tak na to spíš z recese a rozvernosti kliknu a hele, tabulka pro výpočet BMI! (Kdo neví - Body Mass Index, poměr váhy a výšky, jestli jste v normálu nebo máte třeba obezitu a tak.)
Ehm, jsem na BMI trochu ulítlá, takže mě samotnou překvapilo, když jsem si uvědomila, že už to budou tak dva měsíce, co jsem se naposled vážila a počítala si to :D A víte co jsem zjistila? Zase jsme přibrala! Už mám nějakých 49 ^^ Máme teda nepřesnou váhu, ale v úterý jdu k doktorce, tak mi to řeknou přesně. (Očekávám, že to bohužel bude míň, vždycky mi tam naměří míň než si naměřím já, ach jo.) Takže moje úsilí přeci jenom k něčemu spěje. S mými 163.5 cm je moje hodnota bmi právě teď 18.4 ^^ Když vezmu že před půl rokem jsem měla 17.6, je to hodně velký pokrok.
Co z toho vyplývá? Už nemám Středně těžkou podváhu, ale jen Mírnou ^^ A dokonce podle těch stránek, které počítají normu od 19, se docela blížím normálu. I když někde se uvádí, že je to od 20, to beru já, ale našla jsem i 24, což je teda pro mě docela nepředstavitelné... to bych musela vážit 67, když budu počítat s tím, že ještě dva tři centimetry porostu.
Snad se mi někdy podaří přesvědčit lidi, že nejsem vyhublá anorektička. Ne že bych se o to momentálně nějak šíleně snažila, ale přeci jen, je to pro mě takové... milé ^^

Tak. Zaplavila jsem spoustou nezáživných keců a horou čísel a teď můžeme přejít k tomu podstatnému *smích*
Venku je strašně strašně hezky a mně to připomnělo, jak jsem byla venku někde v září. (A ztratila jsem se, ale to není podstatné.) Takže přináším fotky ^^

//Napsáno v neděli, fotky jsem upravila až včera a ke zveřejnění se dostávám až teď. Pardon ^^'

PS: Scary Halloween to everyone! (Možná se ještě dneska vrátím s nějakým aspoň-trochu-halloweenským článkem. Doufám, že jste si to užili, nebo ještě užíváte/užijete! :))


2. kapitola

22. října 2012 v 19:26 | Hifi |  Nekonečno se značí ležatou osmičkou
Ehm, jsem se na vás trochu vykašlala, že? Moc se omlouvám, děcka, nějak... nevím. Nejsem si úplně jistá kam s Osmičkou hnout, teda spíš, nemám představu, na kolik dílů bych to asi tak měla udělat, takže si neumím rozvrhnout, jak rychlý/pomalý má být spád děje. A tak. Nom.
Jinak, a to je důležité, jsem musela pozměnit pár údajů v první kapitole, takže Hugovi je 16, ne 15, tj. chodí do druhého ročníku, ne prvního, a taky je 3. září, ne prvního. Možná jsem udělala ještě pár drobných změn, ehm, ale o těch už ani sama nevím. Každopádně, prolog zůstává stejný a tady je druhá kapitola, enjoy.
(A taky jsem si nějak vzpomněla, že tady mám vlastně avatary, že jo. Um.)


První slova

15. října 2012 v 21:05 | Hifi
Voda všude.
Dobře, přeháním, ještě stále je většina ve vaně. Přemýšlím, jestli ta zem a stěny a poličky a ručníky a moje oblečení a špinavé oblečení a pračka a zrcadlo a sprchovej závěs, kterej jsem asi měla použít, stihnou uschnout, než přijde matka.
Žíňka ze šňůry nad vanou spadne s tichým ,plesk´ do vany. Pár dalších kapiček opustí mnou jim určená místa a vydají se na prozkoumání zbytku koupelny. Dobře, asi to suchý nebude.
Zvednu hlavu k poličce, ke které jsou šňůry upevněné. Výraz Múzy je podivná směska provinění a strachu. Ale mě ani nenapadne zlobit se. Pokusím se ho nevyděsit jemným úsměvem, nevím, nakolik je paranoidní. Ale nezdá se. Prostě jen smířený s tím, co s ním bude. Stále má to svoje holčičí oblečení, protože si netroufnu na něj sáhnout. Ale ani to mu očividně nevadí. Křídla se mu trochu zpevnila, ale stále jsou potrhaná a zničená. Dokáže se ale alespoň snést dolů na okraj vany hned vedle fialové kachničky Iana od Maiko.
Žíňku zvednu a vyždímu, chystám se pověsit ji zpátky. Ale on se na ni podívá, asi jako malé děti koukají po zmrzlině s duhovou příchutí - takovou mu jednou seženu, umanu si v duchu - takže ho do ní jen mlčky opatrně zabalím. Nevím sice, co vidí na tohle růžovém mokrém podivném nečem, ale vědět to ani nemusím.
Sedí a sleduje moji kachničku. Neodvážím se ji vzít a dát do vody. Protože on sedí a pozoruje moje kachničku.
"Máš ještě trochu pěny u ucha."
Vykulím oči jak nejvíc můžu.
A zírám. A on pozoruje kachničku.
Usměju se a s tichým "Díky," ji smyju. Fajn, takže jsem měla ještě trochu pěny u ucha. Měla trochu pěny u ucha. Trochu pěny u ucha.
To malé totálně roztomilé stvoření to fakt řeklo, jo?

Teď mi upíjí z medovýho kafe, tváří se spokojeně a, no, pozoruje moji kachničku. (Díky, Mai.)

Utekl dřív, než jsem zmáčkla spoušť, ehm.

(Jinak, článek jsem napsala myslím ve středu, ale... nějak jsem neměla na to ho zveřejnit, pardon.)

Krademe domy

10. října 2012 v 17:53 | Hifi |  Fotky
Huah.
Přináším další slibované fotky.
A ano, myslím ten nadpis smrtelně vážně.


Z ulice

9. října 2012 v 18:18 | Hifi |  Fotky
Zdravím. A omlouvám se. Článek tu měl být nejprve už včera, ale v jedenáct večer si PicMonkey řekl, že prostě spolupracovat nebude a nebude. Pak měl být článek dneska ráno, ale Mai je nemocná, tudíž byla ráno na skypu a kecaly jsme (já šla na desátou) a Mai taky napsala článek, takže jsem to nakonec nějak nestihla.
A ze školy jsem přišla až teď, ve tři čtvrtě na pět. Nemám-ráda-tělocvik. Fňuk.
Jinak špatná zpráva, lístky na Nohavicu už byly vyprodané T.T Snad příště. Fňuk podruhé.

Každopádně, k článku. Nějaké úterý, pardon, ale už nevím jaké, jen, že to bylo úterý, jsme byli se třídou na exkurzi a v Jičíně jsme dostali dvou a půl hodinový rozchod. (Což byla kravina. Dvě a půl hodiny v Jičíně? Když nesmíte pryč z náměstí? 99% třídy málem umřelo nudou. To 1% fakt umřelo.) Takže... pár věcí, co se mi podařilo se Zikki zachytit.

Jako první přichází na řadu totálně úžasná popelnice. *srdíčka v očích*

Žiju

5. října 2012 v 7:25 | Hifi |  From me to me
A umírám.

Žiju, protože DOPRDELE KURVA JÁ JDU NA KONCERT NOHAVICI a taky, protože DO HÁJE JÁ UŽ VÍM NA JAKOU ŠKOLU PŮJDU A TA ŠKOLA JE TAAAAK BOŽÍ A PŮJDEME NA DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ, ale stejně asi neudělám přijímačky.
Každopádně... mám radost. Je to... mám cíl. Takže teď už smysl se dokonce i učit, dělat úkoly, dávat pozor a předstírat, že vs všichni učitelé akorát solidně nenasíraj a cítíte k nim nějakej respekt. (Nasíraj mě všici, ale někteří můj respekt přeci jenom maj. Když mají písemku v ruce.) Protože prostě mám proč to dělat a navíc to není škola, na kterou bych se dostala jen ta, což jako doteď jsem všechno, co jsem dostala (gympl, dobrý známky, umístění v olympiádách a jinejch soutěžích ajánevímcoještě) jsem dostala tak nějak... é, ono to prostě samo?
Nom, doufám, že chápete. I když je docela vtipné že teď přemýšlím co si vezmu na sebe až tam poprvé vkročím, co řeknu a tak :DD Trochu předbíhání, ale neva.

Umírám kvůli tomu, no, vlastně prostě kvůli tomu. Protože teď přede mnou leží sešit biologie a já bych se měla učit, jestli tam chci. A... tak. Myslím, že odteď, když budu říkat "Hele promiň, nemám čas." "Já nestíhám." apod., bude to znamenat že, pro některé překvapivě, nemám čas.

KUA UŽ TŘIADVACÁTÉHO!!! (A to jsem to našla v novinách včera :D Vyplatí se mít otce s aspoň malilinko stejným vkusem jako já.)
(Počkat, já tam jdu vlastně s otcem... q.q)

Nom, chtěla jsem vlastně říct, že se tu v nejbližší době asi ukážou jenom Knihy v mých myšlenkách, případně fotky nebo výkecy, takže sorry. I když Nekonečno se značí ležatou osmičkou (kua to jsem si vymyslela dlouhej nadpis o.o') bude asi trochu blíž (v plánu bylo vydávat 1 kapitolu/1 měsíc, což by bylo někde kolem 25., ale asi bude dřív prostě o.o ^^)
Zas nějak moc smajlíků.
Takže... běžte a žijte, děcka, čao ^^

Knihy v mých myšlenkách Potřetí - Všechny řitě světa i ta má

3. října 2012 v 22:15 | Hifi |  Knihy v mých myšlenkách
Um, omlouvám se, že jsem se (zase) tak dlouho neozvala. Nejprve jsem byla nemocná (věřte mi, že vysmrkávat vlastní mozek a vykašlávat kousky plic není hezké. Ale je to vlastně fajn námět na... um, povídku? úvahu? vidíte, jak úžasně literárně přemýšlím?) a potom... no, blbě se mi to přiznává, ale věnuju se škole. Konečně. Po osmi letech, co tam chodím, jsem se ten devátý taky jako rozhodla něco dělat a ne jenom spoléhat na to, že si něco zapamatuju z hodin, na kterých se ani neobtěžuju dávat pozor. Tím nenaznačuju, že bych se snad nedejIane/Jashine učila. Ale dělám tak 75% úkolů (ano, je to hodně!) a dokonce jsem udělala DOBROVOLNÝ domácí úkol z matematiky (který neuměla ani učitelka, hah, jsem prostě dobrá) a taky jsem (dá se říci, že včas, každopádně mi to bylo jako včas uznáno) odevzdala čtenářský deník a tak. (Ale taky jsem podělala fyziku, kterou máme zítra, takže se asi budu muset potřetí v životě učit (ANO, počítám si to. Poprvé to bylo dvacet minut, podruhé třicet sekund, to letos.)) Taky jsem se chtěla zůčastnit literární soutěže, ale ta pojebanina je až od 15-ti, takže smůla. Ale i tak se musím dostat na Karlín. Prostě MUSÍM.
Jinak je dost vtipné, když si někdo, kdo vás nenávidí, myslí, že ho zajímáte, protože vás nenávidí a ještě se k tomu otevřeně přiznává :D

Tak ale už ke knize ^^