Ze světa:
Pokud jste další, koho neuvěřitelně vytáčí nová úvodní stránka blog.cz, můžete se zkust zapsat do protestu nebo zúčastnit stávky. Všechno potřebné najdete na protestujeme.blog.cz

Nový desing a KONEC EDGE

29. dubna 2012 v 19:46 | Kasumi |  Informace.
Nový desing vydržel zhruba 45 hodin, úspěch! :D No, počítala jsem s tím ^^' V pátek jsem byla fakt mimo. Ale já za to nemůžu! Nebijte mě! Stejně jsem tu kvůli něčemu jinému. Protože jde hlavně o jednu (pro mě) dost podstatnou informaci.
Edge
K O N Č Í
.


Nevím, jak vám, ale mě na tý povídce hodně záleží. Protože je první - a nevymýšlím si, vážně úplně první - která měla nějakej smysl. Další text vás asi zajímat nebude, ale pro mě je to důležitý, a to hodně, takže si to napíšu.
Ono se to má tak. Většina mých povídek, když už vzniknou, jsou buď jednorázovky s nečekaným/zajímavým/divným (nebo kombinací) koncem. Pokud jsou to kapitolovky, jsou buď a) čistě dějové nebo b) beze smyslu. Do kategorie kapitolovek bé spadala i Edge. Vlastně trochu i do áčka, což je ještě horší. No. Napsala jsem první kapitolu a dovolím si citovat sama sebe: 'Další z povídek, co byla napsaná v pár minutách, jak mě chytla, a určitě ji nikdy nedopíšu.' Ale nějakým zázrakem se stalo, že jsem napsala kapitolu druhou. Která vůbec nenavazovala na tu první a obě nedávaly smysl ani samostatně, natož dohromady. A pak třetí, která taky nepasovala a zamotala to ještě víc. Jak jsem řekla Janette: "První je o tom, jak jde do školy a pohádaj se. Druhá je o tom, jak ho pozve k sobě domů a pak o tom, jak jsou tam. Třetí je o tom, jak je první na nějakym divnym tréninku a ten druhej se ztratí." A to je fakt. Ale mě to bylo jedno, psala jsem dál, prostě jenom proto, že jsem byla ráda, že vůbec něco píšu. Strašně ráda. Tyhle tři kapitoly jsem napsala v rozmezí dvaceti jedna dnů, čili tří týdnů, což dělá jednu kapitolu za týden, což je u mě fakt ohromný výkon.
No, čtvrtá přišla trochu později, ale na mě stejně dost brzo. Byla psychologická a sice ne dobrá, ale příběh nezamotala víc. Pátá byla míchanice mezi dějovou a psychologickou, ale psychologická část zásadně převažovala a příběh taktéž nezamotala. Tyhle dvě kapitoly tedy větší chaos v povídce neudělaly, ale že by tam nějak pomohly nebo byly důležité se taky říct nedá a nějak extra dobře napsané taky nebyly.
Šestá kapitola.
Od šesté kapitoly vím, o čem píšu a o čem chci psát a zápletku a o co jde a myšlenku celý povídky a všechny tyhle podstatný věci, který máte vědět, když nějakou povídku psát začnete. (Ne, samozřejmě, pro mě bylo na začátku nejpodstatnější informací že Hugo chodí na dramaťák a miluje hudbu a čaj a Anthony má černý vlasy, tfuj.)
A teď... nemůžu teprve teď psát to, co bych psát měla. Nemůžu. Nemůžu! Protože by tu pořád bylo těch pět kapitol na začátku, co tam nepatřej.
Nemůžu psát Edge... špatně. Na to ji mám příliš ráda. Jedinou možností je smazat všechno, co mám, a začít úplně od začátku. Ale to nedokážu. Ne teď. Ne s tím, co mám - pořád je toho málo a ty kapitoly, co jsem napsala (1-8) by mě moc ovlivňovaly. To je jako byste chtěli vyprávět dítěti pohádku, ale nemohli se rozhodnout, kterou, takže byste vzali Červenou Karkulku, dovedli ji k věži, do které by vyšplhala po vlasech, které by jí uvězněná princezna spustila z okna, tam narazila na perníkovou chaloupku a poté upadla do kómatu následkem píchnutí o kolovrátek. Probrala by se až na koni prince Bajaji, který by ji zavezl ke Smolíčkovi Pacholíčkovi, ale jezinky (jsou svině a tak) by ji ukradly, ale zakoply by a tak by se Karkulka konečně ocitla ve správném lese a potkala vlka a došla k babičce a kurva, co to tady plácám za kraviny?!
No. Ale tak, chápete, ne? Ehm.
Já vím, že ji určitě zase začnu psát. Ale až toho budu schopná. Teď Edge končí. Jen ne definitivně. A já si to obrečím a seženu deník, kterej se bude k Edge hodit a budu do něj budu psát všechny poznatky, ať vím, co přesně tam chci (a co nechci) napsat.
Ehm, a to by bylo tak nějak všechno.

~Zde se nachází konec článku~
(To pro ty, co se jim to nechtělo číst a čekali, že po kecech o Edge přijde ještě něco smysluplného. Omlouvám se, že jsem vás zklamala.)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Maiko Hatake Maiko Hatake | Web | 29. dubna 2012 v 20:01 | Reagovat

Ať už budeš psát cokoliv, bude to dobře, protože jen to, že píšeš je vlastně úžasné.
Budu se těšit na další povídky, kapitolovky, jednorázovky... :3
Jak už jsem jednou říkala, hlavně piš.

2 Nancy Farraigeová Nancy Farraigeová | 29. dubna 2012 v 20:39 | Reagovat

nedpis mě teda dost vyděsil...
škoda, že edge končí, ale aspoň ne na furt. a když psát nejde, tak nejde, taky jsem za sebou takhle nechala fůru příběhů, jen ani z polovny tak kvalitních jako edge, takže je to vlastně fuk. protože edge je strašně, strašně dobrý, a nesmí skončit.
psaní je vlastně trochu jako sen. ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že spí, uvědomí si, že sen může ovládat. ale ta moc sen ovládnout, to je na člověka moc a proto tady sen často končí. prostě se rozpadne. (aspoň mě se to stalo, když mi došlo, že spím. nejdřív se všechno rozmazalo, protože můj mozek nebyl schopnej to udržet. a pak probuzení) a to je asi umění psát - schopnost ovládnout sen a neprobudit se.
věřím, že ten sen dokážeš ovládnout. protože ty a edge si to zasloužíte.

3 Kasumi Kasumi | Web | 29. dubna 2012 v 21:04 | Reagovat

[1]: Budu. Slibuju, že budu.

[2]: On se člověk těma nekvalitníma můsí prokousat k těm kvalitním. Všechno kromě šesté a dál kapitoly Edge, co jsem zatím napsala, spadá do té kategorie nekvalitních, a já prostě nenechám ten kousek dobrý věci zkazit.
Páni. Vystihla jsi to úžasně. Fakt. Smekám. O tomhle psaní je. Ovládnout příběh, který se utváří sám, vyslovit jméno ticha bez toho, abys ho zničila.
Já ne, Edge si to zaslouží. Děkuju za podporu. Hodně to pro mě znamená.

4 natalieparis natalieparis | Web | 29. dubna 2012 v 21:36 | Reagovat

Ahoj, nechceš se přihlásit do mé soutěže o nej outfit ? díky moc :-)!!

5 Nancy Farraigeová Nancy Farraigeová | 30. dubna 2012 v 10:07 | Reagovat

[3]: to je právě to, když se člověk zbaví toho nekvalitního teprve v té chvíli mu dojde, že má miliony možností, jak to napsat, že má nad příběhem takříkajíc neomezenou moc. jenže pak je těžký psát.
heh, asi by mě to vůbec nanapadlo, tkahle se na to dívat, nebýt toho snu. nikdy předtím se mi nepodařilo vědět, že spím. a taky nebejt toho, že se snažim už několik měsíců psát takovej rozsáhlejší projekt a pořád mam jenom první odstavec, protože ho pořád přepisuju, jak se mění můj náhled na příběh. asi to nikdy nedopíšu a to je k vzteku.

6 Poli Poli | Web | 1. května 2012 v 16:53 | Reagovat

Tenhle design je hezčí. Tak kůl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama