Ze světa:
Pokud jste další, koho neuvěřitelně vytáčí nová úvodní stránka blog.cz, můžete se zkust zapsat do protestu nebo zúčastnit stávky. Všechno potřebné najdete na protestujeme.blog.cz

Duben 2012

Nový desing a KONEC EDGE

29. dubna 2012 v 19:46 | Kasumi |  Informace.
Nový desing vydržel zhruba 45 hodin, úspěch! :D No, počítala jsem s tím ^^' V pátek jsem byla fakt mimo. Ale já za to nemůžu! Nebijte mě! Stejně jsem tu kvůli něčemu jinému. Protože jde hlavně o jednu (pro mě) dost podstatnou informaci.
Edge
K O N Č Í
.

To nejkrásnější kouzlo

29. dubna 2012 v 17:40 | Kasumi |  From me to me
Snad Nancy promine vypůjčení jejího názvu povídky do mého názvu článku, ale... ňuňu, fakt :3
Já nevím co mi je, ale...
svítí slunce
a mě je tak krásně. I když mi matka zkazila Čarodějnice. Ale co. Ale co! :3

Ale tak dost už.

*zašeptáno mile*

Začala jsem den tím, že jsem sáhla pro mobil a hrála nějakou hru. To není úplně ideální. Ale pořád vcelku dobré.

Snídaně (9:15): Čokokřupičky s mlékem, čaj (vcelku hodně slazený) a trošku šťávy na zapití prášků

Přemýšlím, co se se mnou stalo, že jsem vůbec snídala, a navíc takhle - na moje poměry - zdravě. Projíždím Krásnou.cz a sama se tomu nestačím divit, od kdy mě zajímá, jak pečovat o pleť, jak si vyžehlit vlasy bez toho, abych je zničila?
Právě jsem si místo minerálky, co piju odmalička vždycky, natočila čistou vodu. Něco se se mnou stalo a já... já tomu bránit nebudu.
Hej, ne, nechci zhubnout, měřím 164 cm a k tomu mám 47,5 kilo (Nedávno jsem se pokusila přibrat, BMI rdí, že jsem vyhublá a moje tělo trpí), 78-60-77, pohoda. (Ani jsem to teď nevěděla, musela jsem si to jít všechno změřit :D)
Ale žít zdravě musí být skvělý pocit.

Mám strašnou chuť pojmenovávat všechny svoje věci. Třeba foťák. Jsem asi jediná, kdo nepojmenoval svůj foťák. Už jsme s Janette jednou vymyslely, že si budu pojmenovávat pastelky, tak abych si napsala seznam jmen. A Canon PowerShot A800 Black rovná se...? Zikki! Čao Zikki, včera jsi nafotila moc krásný fotky, mám tě ráda :3
:3 je tak úžasně výstižný smajlík, aspoň dneska.
Mějte se a pijte vodu.

Vyškrábáno z morku kostí

27. dubna 2012 v 21:37 | Kasumi |  Básničkaření
V kostech
se ukrývá pravda
v letech
nemusí být lež.

V kostech
zažraná hluboko,
k Bohu se
modlí jen baroko.

Renesance předtím
potrestána byla,
nelživá léta letí
a v ateismu se skryla:

V kostech zažraná
nevěrná, neměnná,
nepochopila nikdy,
nepochopila lidi.

A tak i dnešní
čas skončí stejně
jako minulost,
to ubohé štěně.

Z chyb se lidé neučí.
Facku ti vrazí
s děsivou rozkoší
rdíc, že jsme vrazi.

Vrazi vlastní pravdy,
tvůrci svých rozdrcených kostí.
Kam skryješ ne-pravdy?
(Smích ďáblův!)
Do barokních hostií.

_______________________________________
Nevím, co se mi stalo, tak se neptejte. Možná to bude tím, že jsem totálně mimo, čtu Zločin a trest, měla jsem kafe, nebyla jsem ve škole, spala jsem do čtyř a neustále narážím do zdí. Což se podepsalo i na 'novém' desingu.
Ne, že by mi to vadilo. Stavy mysli mimo mysl jsou...
někdy fajn.

USA converse :3

26. dubna 2012 v 7:26 | Kasumi
Yeah! Protože jsem nehorázně egoistický člověk (a včera si jedna holka na keramice fotila moje boty, tak mě to napadlo), přinesla jsem sbírku fotek, které jsem nasbírala za ten cca měsíc, co je mám :3


Dvacátého prvního čtvrtý 2012

24. dubna 2012 v 7:54 | Kasumi |  From me to me
Začněme od konce.
Protože konec je stejně vždycky nejdůležitější, všimli jste si?

Spáleniště

15. dubna 2012 v 11:19 | Kasumi |  From me to me
"Drahý Trapiteli, jak tě nazvaly mé noční můry,
netěší mě, že ti musím psát, skutečně ne. Ale já jsem přeplněná, víš? Potřebuju sama ze sebe ven. A kdybys otevřel mou mysl a odstrčil všechny ty myšlenky navíc (to se ti nepodaří, nedovolím, aby ano!), dostal by ses k čistě surové pravdě, která stačí: že chci, abys to věděl. Abys viděl to zhroucené nic za maskou - jsem stejná jako ty namalovaný fifleny, na který koukám s takovým opovržením. Líčím se ironií. Každé ráno jí nanáším víc a víc. Jednou mě pohltí. Pod tuny dokonalého make-upu ohyzdná tvář se skrývá, ale má emoce a ty jí věříš.
Mám chuť křičet a řvát a šeptat a zpívat ti do uší, tančit tak strašné kreace, až by sis mě všimnul. Přitom by ti stačilo napsat, vím, že nechceš důkazy, že mi vlastně věříš,
že tě miluju,
i když to nevíš. A tak píšu, ne? Vím, že není čeho se bát, že jsem to já a ty jsi ty a že mě svým podivným způsobem chápeš, i když spolu nemluvíme. I když spolu náhodou mluvíme. To mě vlastně jen utvrzuje v mých pocitech, což je špatně, já to nechci vědět. Ale vím. A nemůžu to ignorovat, to bolí ještě víc. Víš, já... myslím, že se bojím. A jen z respektu žít nemůžeš. A stejně tak nemůžu já. Je pravděpodobnost, co by se mi za nehet vešlo - a já si nehty (ne)pravidelně rvu, až mi zůstávají na prstech kapičky krve, té, co ani neumí být správně červená - že bys mi řekl 'Promiň, co?' nebo vystřelil to kruté 'No a?', uvědomuju si to. A stejně jsem se celou tu dobu klepala, že snad ten nehet jednou doroste, nebo co. A ono ne. Stačí šepot a svět procitne.
Tak teda šeptám. Za chvíli ten list vložím dovnitř a zalepím obálku.
Uvidíme se za
chvilku malinkou,
sama sobě jsem
odteď maminkou.
Svého života řidítka
uchopím skrz otěže
a zpět, dítka:
láska se neřeže.
Tvá odnynějška Starost."




Něco mě tam čeká

11. dubna 2012 v 20:55 | Kasumi |  Drabble
Musím udělat tolik věcí.
Naprosto nestíhám, vím. Čeká mě toho tak závratné množství.
Čeká mě toho tolik...

Referát na francouštinu, úkol na hočko, dopsat sešit biologie a fyziky. Trošku se kouknout na matiku, zítra píšem a já ani nevím, co že to bereme.
Uvařit si čaj.
Naučit se Wonderwall od Oasis na klavír a nechat se unést tóny.
Přečíst spoustu knih a našprtat se o nich ty nedůležitý informace; záleží jen na mém názoru.
Naučit se anglicky tak, abych si mohla plnit sny.
Napsat knihu.
Přežít.
Tak jo, holka, ale teď ten čaj a potom honem na tu fráninu, okej?

______________________________________________
A/N: Ano, ano, nová rubrika. Nevím, proč mě to baví, ale baví - i když to neumím.
Věnováno séje, jestli chce, protože je inspirace jít dál.

JÁ VÍM, překvapivě.

11. dubna 2012 v 18:41 | Kasumi |  From me to me
My Jashin.
Jsem si plně vědoma toho, že jsem sem už měla dávno přidat fotky s Janette. Ale já je ještě ani nezmenšila, natož abych je podepsala, uložila, nahrála, vložila a zveřejnila. Ou, já jsem tak hnusně, hnusně, hnusně líný člověk.
Mám zas zabordelařenej stůl =.= A to mi ho Janette v pátek naprosto dokonale uklidila (a já se tak mohla konečně přesvědčit, že pod těma věcma fakt ten stůl je a že se to jenom nevymýšlím).
Vyhrála jsem nějaký speciální místo za tu keramiku o.o Tak tomu aspoň říká učitelka. Že je to u mě víc než ocenění, bo co, páč to bylo tak jiný a originální. Maky to nazvala normálním oceněním, tak se uvidí :D Příští čtvrtek je vyhlašování ^^ A taky přehrávky z klavíru. My Jashin, fakt. Já je nedám. Hlavně tu čtyřručku. Nemáme šanci, ani v nejmenším. Já to neumím, Péťa, ta holka, co to se mnou hraje, to neumí... učitelka to vlastně taky pořádně neumí, dneska tam sekla asi dvě chyby :D **Nó, to je fakt hodně v porovnání s tvými 125 250** =.= Hej! Neztrapňuj mě před mými čtenáři, Satu!
... Mi připomíná, předevčírem na můj blog vlezlo 51 lidí a včera dokonce 57 O_O Jako, kde se ti lidi jako sakra berou?! Začíná to bejt celkem strašidelný o.o Třeba mi sem chodí nějakej pedofil! Růžovej pedofil! S kytičkama!
... Nechci vědět, kde by ti kytičky měl.
... PROJASHINA KASUMI, NA CO TO MYSLÍŠ?!
Víte, co vznikne, když smícháte rozdrcenej led, mlíko, cukr, barvivo, ochucovadlo a kapalnej dusík? Zmrzka. A moc dobrá, mňam, mňam. U nás (na škole) byli nějací týpci z vysoký chemický školy v Praze a my s nima měli přednášku, no ^^' Cool :3
A ještě! Ještě! PŘIŠLI MI MOJE CONVERSKYYYYY~~~~~ *.* Hodím vám pak taky nějaký jejich fotky, až je připravím na vložení na blog ^^ Což bude trvat, jak mě znáte. Bych taky mohla udělat ty s Janette.
Ale ještě mě dneska čeká úkol na hočko, referát na fráninu, slovíčka na fráninu a dopsání fyziky a bižule. Možná bych si mohla o těch hodinách aspoň něco psát. Teda, psát, jako, zápisky. Páč já píšu. Ale kraviny -.-
... a taky najít na tom stole MP3jku.

A udělat si čaj.

Naplněná pocity

8. dubna 2012 v 18:12 | Kasumi |  From me to me
Mám takový pocit, že možná něco znamenám.
Ještě jsem se vám ani nepochlubila; ve středu jsem dokončila svoje přibližně dvouměsíční dílo na keramice, už jsem o něm psala - keramická knížka. Strašně se těším, až ta soutěž skončí a oni mi ji dají zpátky domů a já ji budu mít u sebe a budu se na ni dívat a budu nekonečně pyšná, že jsem dotáhla do konce svoji vlastní věc. Ne, není to dokonalé, není to ani hezké. Ale je to moje a já jsem si vybojovala, že budu dělat tohle. Že to není další keramická soška nějaké pohádkové postavy, protože se údajně na zadání Moje nejoblíbenější pohádka, nebo jak přesně že to znělo, nic jiného udělat nedá. Ha. A já mám knihu. S ilustracema nakreslenejma přímo na stránky, s mým písmem vyrytým tím mým typickým neuměleckým spěchajícím způsobem, s mým vztekem, když mi některá stránka při vypalování praskla a já ji musela dělat znovu. Moje dvouměsíční soutěžní práce. Ha.
Konečně kašlu na řešení problémů, který nechci a ani nemusím mít, který mám čistě a jenom proto, že je mi blbý je nemít, protože by to vypovídalo o tom, že jsou mi jistí lidé ukradení.
Jenže oni třeba jsou.
Tak, teď jsem projela archiv, v tomhle článku z 26. ledna se zmiňuju o tý knize poprvý. Takže dva měsíce a třináct dní, jestli umím počítat (neumím). Ou. Jo, hold, věci mi trvaj dlouho, ale mně to za to stojí.
Mám takovou úžasnou věc na zdi (Jó, už jsem o tom mluvila, nevadí.)
KEIGH MI NAVÍC VĚNOVALA DVĚ KAPITOLY POVÍDKY A Z TOHO JEDNU PODSTATYYYYY *.*
Óm, jak hodně musím mít k radosti, že.
Vždycky když jsem s Janette, mám strašnou potřebu něco udělat. Mi uklidila stůl (ZÁZRAAAAK), já jí pokoj a nafotily jsme ty fotky a všechno a já teď předělávám svůj pokoj. Protože chci něco dělat. Protože inspirace je všude.
A my dvě teď nesmíme aspoň půl roku do Takka :D Matka po mě chtěla, ať si koupím bundu a boty, tak mám tričko a Janette mikinu. Dokonalou mikinu. Pořád jí ji kradu xD

...možná něco znamenám.

Nail Art no. 1: Leopard

7. dubna 2012 v 0:32 | Kasumi |  Keramika, fimo a další
É. Protože do mě jistí lidé... *pohledem projedem to okolí, co vlastně není okolo, ale v bezpečné vzdálenosti za plotem/zdmi blázince/Jashinovým teritoriem* ... hučí, že chtěj článek - a já se jím upřímně divím - mají to mít.
Ale! Ještě než vám ukážu, co užasného jsem v - ééé... *zásek* ... no... *error* ... *studuje deník* .... v pondělí! ^^ V pondělí vytvořila Maky na ruce, musím se pochlubit (když už jsem ten egoista, no ne? :D)
Můj článek je ve výběru na TT!!! ********.******* A jsem v čestné listině u Kayleigh! První! Na celý měsíc! UÁÁÁÁÁ! *šťastný člověk*
Ó, séja, úchyláku, jestli to čteš, zavítej na její blog :D

A teď k tomu nail artu - není úplně první. První byly moje americký vlajky! :3 Pak byly britský vlajky. Pak jsme s Janette zkoušely water marble - což dopadlo strašně :D (Ale na YT je to vždycky tak hezkééé Q.Q) a pak ještě nějaký blbosti jako proužky a tak. A tohle jsem prosím pěkně patlala párátkem, páč Maky nemá tenký štětečky :D (I když já u černý taky ne xD)
Ou, a tak ty fotky, že?



É, to je vážně všechno :D A mám něco suprového na zdi a asi to sem zejtra/pozítří dám, až sem budu dávat fotky s Janette ^^ Některý jsou vážně hezký - nebo aspoň vypadaj hezký, dokud jsou malý a ve foťáku. Znáte, ne? A jak se to přetáhne do notebooku a vidíte to velký... é =.=
Jó, takže zas někdy, děcka, já jdu opravit ten svůj lak ^.^
(A ta první fotka je mázlá. Fotila Maky, stížnosti k ní, jasné? :D)