Ze světa:
Pokud jste další, koho neuvěřitelně vytáčí nová úvodní stránka blog.cz, můžete se zkust zapsat do protestu nebo zúčastnit stávky. Všechno potřebné najdete na protestujeme.blog.cz

Lituju vás všechny.

5. ledna 2012 v 19:13 | Kasumi |  Nezařaditelný
Lituju vás všechny.
Víte, jak máte takovou tu náladu říkat podobný věci, jako je tenhle nadpis, a vůbec nic nevysvětlit? Kašlat na všechno, jenom čumět do blba a divně nežít?
Tak to jsem já teď.

Hodlám udělat to samý. Je to úžasný. Chci vědět, co bylo včera. Chci to vidět. Potřebuju si bejt jistá...

že jsem si sama sebe nevymyslela.

Myslím, že moji náladu neodhadnete, ale zkusit to můžete.
Ale abych taky začala mluvit o něčem normálním...
Je mi fakt líto, že vám neodpovídám na komentáře. Je mi líto ještě víc, že nekomentuju vaše blogy. Nevím proč. Nedokážu to. Přitom všechno čtu. Vážně. Vím, co se stalo v poslední kapitole Matea, teda spíš Podstaty od Kayleght, že Reni už má pozadí svý malby House, Babu má zase sedm článků/měsíc, že Mai... un, s Mai jsem naposledy mluvila včera a článek psala poslední... ten vánoční, tak... asi na Vánoce? Nancy jsem teda napsala k Rebelce koment, protože to jsou komentáře, nad kterejma nemusím moc přemýšlet.
Ale život mi protekl pod rukama až moc rychle.
Jak řekla Reni, všichni maj depky.
A to bych měla bejt šťastná. Zjistila jsem, že spolužák, se kterym chodim 3 roky do školy, sleduje anime (nevím, jestli je otaku nebo ne), mám skype na Yu, začala jsem dělat aspoň trochu smysluplnou věc (překládat mangu->zlepšení ájiny), pojedu na NT, jestli bude, a hlavně, Ai (S.) je na skypu a normálně se se mnou (i ostatníma) baví. Taky budu mít dokonalý tričko z eBay.
Mimo jiný chci to lízátko. A vím, kde ho sehnat.
A... prostě... stalo se plno krásných věcí. *Oshino Meme: "Stalo se něco krásného?" Víme, ne?*
Ale Maky je na mě naštvaná. Zase. I když vím, že to bych měla přežít, v pohodě, fine, možná smutná, uražená, prázdná, cokoliv, ale jo, vždyť ona je na mě naštvaná vlastně... skoro pořád, ne? Přijde mi to tak. Přitom vím, že není (a doufám, že ji něčím nenaštvu těsně před jarníma prázdninama, protože máme jet k její babičce, na několik dní, jen my, babička a pes. Cool pes, mimochodem. Knírač, černej, a hlavně poslouchá, ne jako Denny u matčiných rodičů (to zní divně. Ale nechci jim říkat ani prarodiče, ani babička a děda.) takže bych si nikdy neodpustila, kdybych jí zkazila prázdniny. Dobrá, možná nejsem hodná, ale takový věci nechci)
Proč je všechno tak složitý?

Pořád musím koukat na čtyři roky tý holky. Co vidím já. Co vidí ona? Co by viděl můj bratr, jen "To je hustý." Ale v tom videu je část života. Co ztratila? Co získala? Klesla, nebo soupla? Chci to vědět. A chci to vidět i u sebe.
Jmenuje se Beckie Brown. Trpí trichotillomanií. V úterý (bylo v úterý třetího, ne?) si nechala vlasy ostříhat úplně, což znamená, že tím trpí stále. Je totálně a úžasně kreativní. Aby svoji nemoc zmírnila, hraje si s tim, co si holky kupovaly na Malý Skále. Bydlí v malém městečku v Anglii.
To jsou věci, který jsem o ní zjistila během deseti minut. A jsou to fakta.
Chtěla bych mít aslepoň jeden čistej fakt, kterej bych o sobě mohla říct já. Protože já se nejmenuju Karolína Štípská a nebydlím ve Velkých Hamrech. Já totiž nežiju.
Neexistuju.
Jo, vypadá to, že mě to popadlo zase. A vím, že tentokrát už se to tak snadno neztratí.

Potřebuju si bejt jistá

že jsem si sama sebe nevymyslela.

Těžká nálada.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Poli Poli | Web | 5. ledna 2012 v 21:12 | Reagovat

Až si zase nebudeš jistá, že žiješ, přijď a já Tě proplesknu. Pak si tím totiž jistá budeš.

2 Kasumi Kasumi | Web | 6. ledna 2012 v 16:05 | Reagovat

[1]: Jsem si toho vědoma, ale... někdy je čas na depky.

3 Poli Poli | Web | 6. ledna 2012 v 20:16 | Reagovat

[2]: Baka. Depkařit se nemá.

4 Kasumi Kasumi | Web | 6. ledna 2012 v 21:23 | Reagovat

[3]: Neříkám, že se má :P
Ale jsem to já.

5 Babu Babu | Web | 7. ledna 2012 v 20:29 | Reagovat

Je mi nás líto. Těžká nálada, těžká hodina (něco, co napsal Wolker - a ano, nejspíš nejsem normální, když v sobotu večer myslím na školu).
Knírač...toho měla moje prababička. Jmenoval se Dáša. Obě už umřely. U Dáši si nejsem jistá.. kruci, zase další věc, která by mě mohla teoreticky přvést do depky, ale nedám se.
Ha, pořád čím dál víc lidí má dojem, že neexistuje. Nakonec to tak bude. A svět neskončí v prosinci, ale všichni procitnou a zjistí, že neexistují a probudí se z tohohle Matrixu a začneme všichni žít ten POŘÁDNÝ život.
......................to jsem se nechala trochu unést. I s těma tečkama.

6 Kasumi Kasumi | Web | 7. ledna 2012 v 21:43 | Reagovat

[5]: Ne, já to dělám taky (I když spíš způsobem - musím na sedmou nahradit tělák a naučit se matiku, sakra, na matiku kašlu :D)
Ano, Babu SKUTEČNĚ JEDE! ^^ Nedej se! ^^ *opět myslí vážně* :3 Vidíš, já nezažila žádnou prababičku ani pradědečka a jeden děda už mi dokonce umřel -.-'
Bezva, už se těším ^^ *zase myslí vážně*
Ani mi nepřijde o.O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama