Ze světa:
Pokud jste další, koho neuvěřitelně vytáčí nová úvodní stránka blog.cz, můžete se zkust zapsat do protestu nebo zúčastnit stávky. Všechno potřebné najdete na protestujeme.blog.cz

Edge. NO! [Čtyři]

11. ledna 2012 v 19:49 | Kasumi
Tahle kapitola je... nezajímavá. Je tam prostě jenom pro to, že tam bejt musí, ale nic se nestane a není to ani dobře napsaný. To já jenom, že jsem vás varovala.

Písnička bude tentokrát nebude. Nebo bude, ale ne povinná.
(Ty videa mi pořád nejsou zmešovat. Snad to NĚKDY přejde.)


Běhal jsem po tom skladišti strašně dlouho. Nebyl tam. Což by mi tak nevadilo...
Jenže on nebyl ani nikde jinde.
Prošel jsem všechny místa v tomhle městě, co znám a zašel jsem i tam, kde jsem v životě nebyl. Obvolal sem dokonce všechny gangy, se kterejma jsem kdy přišel do styku a do jednoho totálně zbytečně přišel, byli to takoví ti ubozí slabí hlupáci, kteří si mysleli, že na mně vydělaj. Místo toho by si měli pořídit lékárničku (a deodoranty).
Hádejte, co se stalo pak? Přišel jsem k němu domů...
...a nebyl ani tam.
Vrátil jsem se k sobě, ukousal si nehty, vypil aspoň dvacet čajů a tři kafe, čekal jako blbec s telefonem v ruce, že třeba zavolá, s otevřenym oknem, že na mě odněkud zařve, debilně čumící do televize, kterou jsem nevnímal. A pomalu mi začaly určitý věci docházet.
Už jenom to, že se o něj tak bojím. Že už to není jenom sranda. Jasný, v něčem spolu jedem a jestli se neobjeví, budu to muset ukončit a ještě o dost přijdu. Jenže v tom to nebylo. Bylo mi prostě divně, že... že nevím, co s ním je. Objímal jsem si kolena a měl jsem objímat jeho. Ne... on by objímal mě. Vždycky on objímal mě. A já se jenom trapně nechal.
O co mi šlo?!
Bože, za koho jsem ho měl? Za někoho, s kým je sranda? Za zpestření tohodle totálně pojebanýho života? Nebo za co? Za co...
Nevěděl jsem, co budu dělat, když se nevrátí. Ne, nebyl jsem na něm závislej, dokázal bych se o sebe v pohodě postarat i sám. Jenomže mi prostě už teď chyběl. Jasný, zejtra nejspíš přijdu do školy a seřvu ho, dostanu pár facek a pronesu něco rádoby hustýho, ale... proč tady teď není? Díval se na můj trénink. Zdrhnul mi. A pak se měl prostě zase objevit a dojít se mnou k němu, dát mi čaj, měli jsme kecat a já měl až pak jít domů. Tak je to podle toho, jak by... jak to bylo doteď. Byli jsme na to zvyklí a bylo to dobře, sakra. Tak stupidní a já to prostě chci. Chci teď hned pít z jeho hrnku. Z toho červenýho s černejma proužkama nad dnem. Říkal, že ho vždycky nechá jenom mně.
A mně na tom záleželo, aniž bych to věděl.
Kolik věcí si uvědomím až teď? Je to strašidelný.
Ah, tohle není možný, sžírá mě to, že Tony zmizel, asi mi něco je. Jakože vážně je.
Natáhnul jsem se pro Paralen na stole a vzal do ruky čaj na zapití.
"Neměl by ses tím tak ládovat. Radši jdi spát," ozve se usměvavý hlas.
Ty vole, jak může bejt hlas usměvavej? "Když já tu musím počkat..."
"Až přijdu. Jsem tady.
Prudce se otočím a...
Prudce se otočím. A. Nikdo tam není.
Samozřejmě.
Zase se otočím, zachumlám do deky a vyhrkne mi první slza. Děláte si srandu, že pro něj brečím, že jo?! Vlastně... teď už je to všechno jedno. On bude v pohodě a já se musím dát do kupy, jinak budu zejtra vypadat jako totální magor. Hlavně ve škole. Já a mít starost o Anthonyho? Tche. Tche! To je přece vážně blbost, je to tak vymyšlený, je mi ukradenej.
Proboha, proč mi má bejt Tony ukradenej?
Nepřítomně jsem vypnul televizi a naopak zapnul hifi věž, ještě, že matka není doma. Jako největší výsměch světa začala hrát Closer to the edge.
Je to song o nás.

A já si toho všimnul až teď.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | 11. ledna 2012 v 19:57 | Reagovat

Ahoj, omlouvám se, pokud Ti takové komentáře vadí, ale byla bych moc vděčná, kdyby ses podívala do mého bazaru : http://www.sbazar.cz/prodam-koupim-aukce.html?user_ID=39659962

Jsem teď dost na mizině, naše rodina na tom není nejlíp, takže kdyby se Ti líbila nějaká z těch knížek, moc bys mi tím pomohla. Jsem ochotná i slevit :) Díky, Lenka

P.S. Gratuluji ke krásnému blogu! :)

2 Nancy Farraigeová Nancy Farraigeová | Web | 12. ledna 2012 v 19:16 | Reagovat

nádhera, prostě super. umíš bezvadně vylíčit jak se ten člověk cejtí, tohle je vážně dobrý. to ke konci - on má halucinace? jinak je v tom cosi, co je mi tak trochu známý. to, že se musí tvářit, že mu nezáleží na někom, koho má ve skutečnosti opravdu rád. popisuješ to hodně autenticky. taky jsi to zažila?

3 Kasumi Kasumi | Web | 12. ledna 2012 v 20:53 | Reagovat

[2]: Děkuji ^^ Ani mi nepřijde. Mohlo yb t být lepší... Ke konci jsou to spíš... představy. Takový prolívání reality a chtíče, jenže on si to neuvědomuje.
Ne, vlastně ani ne. Podobný pocity možná, ale tohle ne. Proto by to taky mohlo být lepší, kdybych to zažila.

4 Nancy Farraigeová Nancy Farraigeová | Web | 12. ledna 2012 v 21:03 | Reagovat

[3]: jojo, když neni úplně poznat, jestli se jedná o realitu, nebo představy, to je pak největší sranda. člověk z toho má takovej pocit neurčita, napřirozena. Harrisová je na to machr, třeba spi bledá sestřičko, to bylo strašný, místy jsem vůbec nevěděla, o co jde a co se tam vlastně děje. ale třeba právě to je to pravé umění, kdo ví? každopádně doporučuju.
hele, já každej den ve škole předstírám, jak jistou osobu mužského pohlaví považuju za největšího krreténa na škole, ale když mi není nablízku, mám pocit, jako by mě byla jen polovina. jenže kdybych to řekla, asi by se mi vysmál. nebo možná ne, ale... no, na to nezáleží, ale jedno je jistý, neni to nic příjemnýho, věř mi. a myslím, že to i bez tý zkušenosti popisuješ velmi dobře, takže buď ráda, že jsi to nezažila.

5 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 8:19 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

6 Kasumi Kasumi | Web | 13. ledna 2012 v 17:44 | Reagovat

[4]: Naprostý souhlas ^^ Haluz věci jsou... nejvíc haluz :"D PSYCHO.
Hehe, další kniha? Určitě se někdy kouknu. Dělám si seznam, ale je moc dlouhej q.q
No, tak já předstírám spoustu věcí každej den, mám s tím docela problém, jedna velká maska až na lidi, na kterejch mi záleží. Ale přímo takhel ne. Navíc... Hugo (v povídce) se tak NEMUSÍ tvářit. On si to především neuvědomuje (i když by nesměl, jasný, ale tak, je to rozdíl)
Ne, nezažila. kdyby jo, bylo by to napsaný líp.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama