Ze světa:
Pokud jste další, koho neuvěřitelně vytáčí nová úvodní stránka blog.cz, můžete se zkust zapsat do protestu nebo zúčastnit stávky. Všechno potřebné najdete na protestujeme.blog.cz

Prosinec 2011

What mean be QUEEN.

26. prosince 2011 v 16:11 | Kasumi |  Nezařaditelný
Hej! Posaď se. Myslíš si, že víš, co tady dělám? Docela upřímně, řekni. Netušíš, co chci říct a jaký to bude, no stejně posloucháš a vnímáš, aspoň trochu.

I když nikdy nedokážeš využít ani setinu z toho, co ti nabízím.

Je to tak a mně je to dost ukradený, takže mi, sakra, odpověz.
Fakt sedíš?
BWAHAHA - nesměj se!
Fakt, je divný, že i když jste v tý nejhlubší depce, která vám ve svý čistý formě koluje žilama, dokážete jít dál. Vy možná ne. Já jo. A k vaší smůle mě to pořád dost baví.
Všechno, co řeknete, by mělo mít smysl.
Co fakt znamená bejt královnou?
Jedině změna TT mi říká, že nejspíš je/už bylo pondělí.
Urychleně potřebuju ty sluchátka, abych mohla zase začít. Takže máte poměrně smůlu - teď půjdu, vyžehlím si vlasy (nehledíc na to, že si je totálně zkurvím), vyčešu si pořádnej drdol s loknama, kterej stejně zničím připlácnutím čepice, vezmu si svoje kurevský boty, který budou splývat s riflema, návleky k podtrhnutí kurevskýho looku, studentskou minisukni, abych mrzla a přemýšlím, že si vezmu jenom tílko a mikinu, kterou rozepnu. A do toho budu jíst čokoládu tak, že si budete přát bejt její obal.
Ne, nebudete, neuvidíte mě, spratci, máte se.
Žíly a tepny. Depka. Teče. A vy jdete pořád dál. Už jsem to říkala. I přes to, co v sobě máte. Ne, žádný štěstí to nezmění ani nezmírní, vy na ni prostě jenom budete kašlat a půjdete a něco uděláte, pokud teda nechcete chcípnout bez gumovejch medvídků.
Hej, možná si s sebou vezmu gumový medvídky místo čokolády. Přeci jenom, vypadá to víc umělecky, jak by řekla ona (ne Ai).

Takovej malej dodatek, kterej říká nejvíc z celýho tohodle textu.
I adore Lady Gaga. Not for what she does, but HOW she does it.
I will go for headphones, abuse for my English and speak only with it.
Will shop assistant understand me?
YOU can understand only with this.

Becouse I have nothing to lose.

Edge. NO! [Tři]

24. prosince 2011 v 21:52 | Kasumi
Tak jo, vánočně nevánoční kapitola (prostě nevánoční, ale k Vánocům :D) Edge je tady. Je... zakončená trochu divně. Zapomněla jsem, co jsem tam chtěla napsat xD Řešili jsme to s herr dost dlouho, a jakž-takž jsme se shodly na tom, že ta kurzíva je představa, ale i tak nevím, co se mělo stát pak. Protože... každá kapitola týhle povídky je tak trochu o něčem jinym, než ta předtim, a přesto... říká stejný věci.
A tyhle kecy stejně nikdo nečte, takže, taky to je :D
Písnička:
Sakra, nejsou mi zmenšovat videa, co s tím je?! -.-

Christmas for you, for us, for world.

24. prosince 2011 v 17:17 | Kasumi |  Nezařaditelný
Nemůžu najít smutnej vánoční obrázek, kterej by byl dostatečně výstižněj, takže sem dávám akorát tohle, což je taková ubohá náhražka mejch pocitů (který se mi nelíběj, ale já fakt nemám ráda Vánoce, ne s nima, s ní, s ním)
"Wanna hate me?" - Christmas for my mind.
"I don't (want) hate you, I'm just angry when you give happiness for they."
"What it means?"
"My English is very bad."
Hahaha, fakt.
Jenže jediný, co pro vás k Vánocům mám, je další kapitola Edge, na kterou nikdo nečeká *zamyšlenej pohled* Což je dost debilní, když je to momentálně jediná věc, kterou jsem schopná psát.
Ale to vás taky nezajímá ^^
Merry Christmas with glory.
Píšu si se svým spolužákem o... divnejch věcech. Věcech, který mě nutěj přemýšlet, dává mi otázky, na který odpovědi neznám. A... on je chce slyšet.
V jednu chvíli mě nazval úchylem a cizím člověkem, v tu druhou týpkem, co mu rozumí.
Fakt, něco se děje o_o
KOHO TO ZAJÍMÁ?!
Měla bych přestat dávat enter úplně všude, ale když ono je to tak výstižný.
Teď mě napadlo, že ta kapitola vůbec není vánoční, tak proč bych ji sem měla dávat? Jako, fakt hodně věcí mně k tomu nutí - nikdo to nečte, nikdo na ni nečeká a není vánoční xD Což je možná ten důvod, že ji sem dám. proč to tak řeším?
Chtěla bych trávit Vánoce s někým jiným. Doufám, že to ta osoba aspoň ví. Chtěla bych vidět její úsměv.
Ne ten, co jí na tváři hraje každej den, ale ten, kterým se vážně usmívá, ten, kterým je šťastná.

Měla bych vám přestat kazit svátky.

Rady do života.

22. prosince 2011 v 23:10 | Kasumi |  From me to me
Nejezte čokoládu, když čtete povídky. Fakt ne. Zvlášť... určité povídky, které vlastně ani nechcete číst, kradou vám odpoledne/dopoledne/poledne/noci/večery a vy potom nemáte čas na normální věci (mezi které skutečně nepatří dušení se čokoládou, kuckání, hýkání a všemožné další hlasové a psychické projevy při popisu elektronické konverzace mezi Severusem Snapem a Harrym Pottrem, kteří společně sepisují další povídku - o sobě, mimochodem. A tak.)
A vůbec, i při povídkách obecně nic nejezte. [Edit: oni totiž ani chipsy očividně nejsou příliš vhodné] [[Edit 2: ani Nutella]]
Ne čokoládu.
Dejte mi ji.

...
A hodně hoďte se třídou na školní výlety, zvlášť při tomto počasí (dovolím si ještě navíc upozornit, že bydlím na horách). Mám takovej pocit, že mi prdel ještě neuschla, a to jsem se domů vrátila v půl druhý. Být sedmdesátkrát (plus) schozena do sněhu, poulit si oči při pokusu o prosící pohled, neustále se chytat osob přede mnou při pokusu nespadnout, přičemž mě pak dotyčné osoby většinou hned vzápětí povalily do závěje... Bezva.
Kupodivu to není ironicky myšlený.

A ne, víc toho nenapíšu. Nechci. Chci si žít svůj život bez toho, aby mi ho neustále někdo mojí vinou kontroloval.
Aspoň na chvilku.

Já všechna světla z okolí mám na řasách... *spokojená*

14. prosince 2011 v 20:21 | Kasumi |  From me to me
Rána jsou proměny, řeky a prameny, na cestách se práší. Toužím najít stín a ty se strácíš, i když se vracíš...

Povinně.

"Co uděláte, aby se vaše 25 let stará platonická láska stala skutečnou?"

Ačkoliv jsem si ještě dneska ráno myslela, že umřu - v pondělí jsem byla na tetanovce a včera jsme měli akademi, to znamená od osmi do šesti na nohách, ve stresu, ve vedru a ode dvou s hnusnou brokolicovou polívkou od babičky v žaludku - prostě... dneska se cítím fajn.

Sedíme tři vedle sebe na lavičkách, já a Miloš na krajích, Denisa uprostřed.
Já: Ještě jednou do ní strčíš tak, aby do mě strčila, a fakt tě praštím!
M: Jo? Tak se ukaž! *schválně znova strčí do nejvíc*
Já: *natáhne se přes Denisu a vrazí mu jednu do hrudníku*
M: Jau!
D: Jo, seš dobrá! Ještě! Ještě!
Já: *na Miloše:* Ty seš blbej. Kousnuls mě!
M: To teda ne, ty ses dotkla mejch zubů, když ses vracela!
Já: To je to samý! Umři! Jsi tak tupej, že se do tebe nedá ani normálně praštit!
D: Co teda uděláš?
Já: Rozbiju mu brejle, těma střepama mu rozrýpu čelo, pak něčím křupnu lebku a budu sledovat, jak mu vytejká mozek až do pusy a donutím ho, aby to jedl...
M: Jsi nechutná!
D: To bylo hustý!
Já: *divnej pohled*
D: Fakt! Řekni ještě něco!
M: Jo, hej, fakt mě zajímá, jak umřu... já bych tě schodil z paneláku.
Já: Ale to vůbec nebolí *vykulený oči* Teda, kdyby to byl nízkej panelák, tak možná...
D: Proč?
Já: Zlomil by si kosti, vykloubil klouby, roztrhnul kůži, možná i vypíchnul oko...
D: Hustýýý!
M: To nechci.
Já: Tak ti zatluču hřebíky do všech kloubů na těle a začnu kolenama a možná tě ještě přitluču hlavou dolů, aby to mělo ten správnej efekt, někam vysoko, víš, třeba ke střeše, v noci...
D: Nebo?
Já: Zasypu solí a nechám vyschnout, až budeš vypadat jako mumie a z tvojí krve ti zbyde jen prášek...
M: Nebo?
Já: Hej, myslela jsem, že morbidní jsem tady já!
D: Jsi. Ale mě to zajímá. Je to fascinující. Řekni ještě něco! Líbí se mi, jak to dokonale popisuješ, jako skvělej plán!
Já: Všimli jste si, že už můžeme dovnitř?
M: No to je možný.
D: Ale já chci ještě něco slyšet! Zatím jsi zabila jen jeho! Čtyřikrát! Jak bys zabila mě?
Já: Nijak, ty seš hodná.
D: *praští mě, pořádně, a vytrhne mi pár vlasů*
Já: Pověsím tě za prsty u nohou, trhnu tebou, aby se ti vykloubily a pak ti nechám týct vlastní krev do mozku, až ti odumře! A předtím si strhnu víčka, aby ti vyschly oči! *mává rukama jako chibi postavička*

...víte, nikdy bych tomu nevěřila, ale už asi po půl hodině strávený s nima mi pak začaly docházet nápady xD Páč pak už jsem mohla jenom říkat věci, co už jsem slyšela - z Higurashi, který jsem ani nedokoukala, věci, co jsem zaslechla o Čachtický paní a tak xD
...jsou to první lidi v okolí, který mě berou takovou, jaká jsem, a nevadí jim, že mám ráda Japonsko ^^ Dobrá - ostatním to taky extra nevadí, když o tom nemluvím, ale oni to berou i s tím, že o tom pořád kecám :D A vyptávali se, co jsou to kunaie - ale to všichni, protože jsem je vyrobila z keramiky xD
A měla jsem tam čajovou svíčku a když jsem ji sfoukla a byla celá roztavená, úplně všichni jsme si do ní namáčeli prsty a mi tři prej "Teď můžem vraždit a nezůstanou po nás otisky prstů!" :D Moc.

Tak jo, měla bych přestat. Tohle je hnusnej, nechutnej, psycho článek.
Musím toho vymyslet víc na dobu, kdy se zase uvidíme xD

Co je to!?!

11. prosince 2011 v 1:25 | Kasumi |  From me to me
Začíná to bejt špatný. Já. Nevadí mi to. Ale mělo by!
Kruci, už bylo půl jedný. Zítra potřebuju vstát brzo, dočíst Stendhalův Červený a černý, udělat na to referát, dostat se do vany, psát, než přijede Maky, až odjede, zase psát, učit se a nakreslit ten komix na TT (Co bude zase na poslední chvíli, pokud vůbec bude. Hlavně, že mě napadnul už v úterý).
Nic z toho se nestane.
Píšu jednou rukou, abych si mohla podpírat hlavu a sekám do toho spoustu překlepů, který pak budu muset opravit.
Jsem vážně strašná.
Vážně.
Vážně je mi to jedno.
Ah, okamžik. Keygh zveřejnila další díl Matea, už včera, ale všimla jsem si až teď. Musím to přečíst, páč jinak se budu užírat a postupně se zblázním - pokud to jde. Může se blázen zbláznit?
Když nad tím tak přemýšlím, blázen je hezký slovo.
"Ty jsi BLÁZEN!"
"I jdi ty, blázínku můj. Pojď sem ke mně."
"Stupeň bláznivosti, nebo-li mentálností retardovanosti vaší dcery dosáhl nějak ke hranici mezi středně těžkou a těžkou. Vlastně se nám její IQ nepodařilo přesně změřit, nekomunikuje s námi, ale odhadem je to něco kolem třiceti."
"Neblázni."
"Blázni nikdy nejsou nemocní."
"To jsem z toho blázen."
Jo, to teda seš.
Počkat, není to jelen? A tahle věta s bláznem zní trochu jinak?
To je jedno, blázním...
Jdu na toho Matea.
(...)
TO SI DĚLÁTE PRDEL?!
*Smazala se jí Mozzila Firefox*
*Bratr jí musel naistalovat Google Chrome*
*Nemá tu ani jedinou záložku*
*Všechny uložený stránky jsou v hajzlu*
Kurva!

**A může za to Keigh, protože se to stalo, když jsme psaly komentář na její blog!** Zmlkni, Satu, neser =.=
Omlouvám se za svůj momentální slovník, ale... moje záložky! Moje písničky! Q.Q Co budu dělat? Co budu dělat?!
Jdu spát.

Edge. NO! [Dvě]

10. prosince 2011 v 15:44 | Kasumi
Ano! Kasumi se překonala a týden po přidání první kapitoly přináší kapitolu druhou ^^
První kapitola: ZDE
Přístup: Bez omezení

Sněží! Yep!

6. prosince 2011 v 14:47 | Kasumi |  From me to me
Další z výkeců.
Odpadla nám poslední hodina - sbor, takže jsem šla na devátou a potom měla jenom čtyři hodiny - tři totálně nudné a čtvrtou jsme psali písemku :D Ale fajn, nestěžuju si. Ujel mi autobus, když jsem od něj byla asi dvacet metrů, tak jsem šla domů pěšky. Čtyři kiláky, ale moc hezký to bylo ^^ Snííííííh.
Chumelí, chumelí, sněží, chumelí, sněží, sněží, sněží, chumelí, sněží, chumelí, chumelí, padá sníh! ^^
Mám v plánu vás dneska zavalit moc a moc článkama :3 V zásadě musím udělat rozcestních kapitolovek, už jenom to zabere asi pět článků. Pak je tu tenhle výkec a díky Reni jsem si vzpomněla, že tu mám nějaké (3) kresby temperou, takže bych je sem chtěla dát. Chtěla bych vám popsat svojí nástěnku, ale to už si asi vážně nechám na jindy, stejně tak ten článek o druhých já(!)
Když už jsme u toho, Satu po mně chce, aby psala v něčem jiném, než jsou dvě hvezdičky **To teda! Dívej, jak debilně to vypadá!** No, nevím, jsem už na to zvyklá... **Nezájem -.-** Dala bych si med **o.o**
*vrací se se lžičkou medu*
^^"
Mám takový pocit, že jsem toho chtěla tolik napsat, ale už nevím, co.
Jo! Mai mi ráno schválila záhlaví novýho desingu - mezitím jsem to trochu doupravila. Čekám, až kolem čtvrté přijde, když to zase schválí, rovnou to nastavím ^^
Měla bych:
1) Hrát na klavír
2) Dojet do Tanvaldu do knihovny
3) Učit se... nic? Tak japonštinu
4) Udělat ty články
5) Psát
Nechce se mi xD Zahrabala jsem se do deky a čtu povídky, od Keigh. Ale mohla bych si udělat čaj...?

Pozoruju pomalu tající sněhovou kouličku na mém parapetě...
Ňuf :3

Čau, jste lidi?

4. prosince 2011 v 12:48 | Kasumi |  From me to me
Právě jsem udělala deset-deset-jedenáct kliků.
A teď mám jít uklízet! :D Jsem mrtvá.
Ne, nevadí mi to. Žiju. A hodlám v tom pokračovat.

Jo, a prší! PRŠÍ! *.*

Maky dneska nepřijede a mám takovej pocit, že je zase naštvaná. Složitý, co? Jenže já se prostě nedokážu nebavit s Janou jenom proto, abysme byly zase pohodě, co se prostě nás týče. Nechci.
Nikoho to nezajímá, fájn :3 Já vím.
Strašně toho vím! xD
Píšu. Nevím, čím to je, nevím proč, bolej mě ruce kliků a nechce se mi přemýšlet, ale fakt, já píšu. A docela dost. A chci! Mám ze sebe radost. Jo, zase vím, že je to egoistický xD Jsem narcistááá!
Rozhovory s herr jsou... divný. Hrozně... o všem. A o ničem. Nic, co říká všechno.
Byl by to dobrej název povídky.
Vidíte, jak spisovatelsky zase přemýšlím? xD

Umřete.
Nechci.
Ono je to veselý, nepochopíte xD


Brácha, když spí.
Jsem úúúchyl!
Anonymita v háji :D

Edge. No no no NO! [Jedna]

3. prosince 2011 v 19:17 | Kasumi

Další z povídek, co byla napsaná v pár minutách, jak mě chytla, a určitě ji nikdy nedopíšu :D Ještě přemýšlím, jestli takhle nechám ten název. Uvidíme...
Warning: velký výskyt sprostých slov.
Přístup: Při dnešních lidech... 10+? :D 12+
Stejně to nikdo nedodržuje, dám to tak, jak by to dalo ministerstvo, nebo něco takovýho ^^
Doporučená písnička: